Praktický průvodce BOZP: Zjistěte, co se ukrývá za touto značkou

Prozradíme vám, koho se BOZP týká, kdo je za ni zodpovědný, jaké povinnosti jsou s ní spojeny, kdo musí podstupovat školení i to, kdy je nutný koordinátor BOZP.

BOZP: Co to je a koho se týká

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci, označovaná zkratkou BOZP, je důležitou součástí péče o všechny osoby zapojené do pracovního procesu. Jedná se o soubor pravidel a postupů stanovených platnou legislativou, jejichž cílem je zamezit vzniku ohrožení nebo poškození lidského zdraví při práci či ztrátám na životech pracovníků. BOZP se týká nejen zaměstnavatelů, ale i zaměstnanců a ostatních fyzických osob, které se mohou pohybovat na pracovišti či v jeho blízkosti, a legálně tak přicházejí do kontaktu s pracovními činnostmi zaměstnanců (např. tlumočník, lékař, auditor aj.).

Základní povinnosti zaměstnavatele v oblasti BOZP

Problematika BOZP se týká každého zaměstnavatele, který má více než jednoho zaměstnance. Je povinností zaměstnavatele (případně zaměstnavatelem najaté a prověřené odborně způsobilé osoby v prevenci rizik) vytvořit pro zaměstnance takové prostředí, ve kterém je zajištěno, že se mu při výkonu činnosti nic nestane. Zaměstnavatel proto musí přijmout opatření, která povedou k prevenci rizik, ať už se jedná o opatření technologické, právní, organizační, technické, či administrativní povahy.

Mezi základní oblasti, kterým by se měl zaměstnavatel v rámci BOZP věnovat, patří:

• analýza a management rizik;
• školení zaměstnanců ohledně bezpečnosti práce a ochrany zdraví;
• kategorizace práce stanovující rizikovost pracoviště;
• technické a organizační požadavky na pracovní prostředí, pracovní postupy i organizaci práce;
• zajištění osobních ochranných pracovních pomůcek (OOPP), mycích, dezinfekčních a čisticích prostředků;
• dozorování hygieny práce;
• bezpečnost technických zařízení;
• vymezení obecně zakázaných prací a pracovišť (např. určitým skupinám zaměstnanců);
• zajištění pracovně-lékařských služeb (pravidelné zdravotní prohlídky zaměstnanců, kontroly pracovišť atd.);
• umístění bezpečnostních značek BOZP;
• řešení pracovních úrazů a nemocí z povolání;
• provádění kontrol stavu a fungování opatření BOZP.

Pamatujte, že…
… zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci není otázkou jednorázového opatření, ale jedná se o kontinuální činnost, kterou je třeba neustále monitorovat a vyhodnocovat. Je nezbytné sledovat procesy, úkony a vztahy mezi zaměstnancem a jeho činnostmi na pracovišti. Kromě výše uvedených oblastí se BOZP úzce prolíná také s požární ochranou či krizovým managementem, proto je třeba zohlednit i tyto oblasti.

Legislativa související s bezpečností a ochranou zdraví při práci

Jak už jsme zmínili v úvodu, stanovuje pravidla BOZP zákon – respektive v současné době více než 100 zákonů, předpisů a nařízení. Tím nejdůležitějším je zákon č. 262/2006 Sb., Zákoník práce, z něhož vychází základní požadavky na vztah mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Dalšími zásadními zákony a nařízeními upravujícími oblast BOZP pak jsou:

• Zákon č. 309/2006 Sb. o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci
• Nařízení vlády č. 101/2005 Sb. o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí
• Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci
• Nařízení vlády č. 375/2017 Sb. o vzhledu, umístění a provedení bezpečnostních značek a značení a zavedení signálů
• Zákon č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů
• Nařízení vlády č. 201/2010 Sb. o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu

Školení BOZP: jak často je nutné a na koho se vztahuje

Zaměstnavatel je povinen – na základě § 103, článku 2), Zákoníku práce – zajistit zaměstnancům školení o právních a bezpečnostních předpisech v oblasti BOZP, které doplňují jejich odborné předpoklady a požadavky pro výkon práce. Žádný zákon však nestanovuje, jak často je třeba školení BOZP opakovat – udává pouze, že pokud to vyžaduje povaha a závažnost potenciálního rizika, musí být opakováno v pravidelných lhůtách a termínech. Četnost je tedy na odpovědnosti zaměstnavatele, obvykle se opakuje 1× za 2–3 roky.

Zaměstnavatel je povinen zajistit následující školení BOZP:

Vstupní školení BOZP při nástupu do zaměstnání (týká se všech zaměstnanců);

Periodické školení všech zaměstnanců (obvykle 1× za 2–3 roky);

Při změně pozice zaměstnance, která je spojena se změnou rizik na pracovišti;

Odborné školení těch zaměstnanců, kteří obsluhují stroje či zařízení nebo provádějí činnosti se zvýšenou mírou rizika (např. práce ve výškách, obsluha vysokozdvižného vozíku atd.) + opakované odborné školení těchto zaměstnanců (zpravidla 1× za 3 roky);

Při zavedení nových technologií nebo změnách ve výrobních, pracovních či technologických postupech;

Při dalších okolnostech, jež mohou přímo ovlivnit bezpečnost práce.

Školení BOZP může být provedeno přímo na pracovišti, mimo pracoviště (např. u poskytovatele školení) nebo online (formou e-learningu).

Pamatujte, že…
… povinnou součástí každého zaměstnavatele je zpracování a uchovávání dokumentace BOZP. Zaměstnavatel musí mít zpracovanou dokumentaci pro činnosti a rizika v jeho firmě (patří sem např. průřezová směrnice BOZP, kategorizace prací, posouzení a zhodnocení rizik, záznamy o pracovních úrazech aj.). Tyto dokumenty je třeba pravidelně aktualizovat, a to většinou na základě prověrky BOZP.

Koordinátor BOZP vs. bezpečnostní technik

Byť je za zavedení a plnění úkolů v oblasti BOZP zodpovědný zaměstnavatel (pod podmínkou, že k tomu má dostatečné znalosti a zkušenosti), resp. vedoucí zaměstnanci pověření zaměstnavatelem na všech stupních řízení v rozsahu pracovních míst, musí být ve větších společnostech k dispozici odborně způsobilá osoba (OZO), označovaná také jako bezpečnostní technik, která disponuje odbornými znalostmi a patřičným certifikátem:

• středně velká firma čítající více než 25 zaměstnanců musí provádět prevenci rizik vč. dokumentace BOZP za účasti odborně způsobilé osoby;
• u velké firmy nad 500 zaměstnanců musí prevenci rizik vč. dokumentace BOZP provádět jedna či více odborně způsobilých osob.

Zákon č. 309/2006 Sb. pak také stanovuje, že na každé stavbě, na které působí zaměstnanci více než jednoho zhotovitele, anebo při níž jsou překračovány limity pracovních hodin, musí být přítomen koordinátor BOZP. Ten je zodpovědný za dodržování bezpečnosti práce, sestavuje podrobný plán BOZP, posuzuje rizika a aktivně dohlíží na plnění protokolu, příp. jeho doplňování a aktualizace. Úkolem koordinátora BOZP je koordinace jednotlivých zhotovitelů na staveništi, nenahrazuje však činnost bezpečnostního technika.

Povinnost BOZP se vztahuje i na zaměstnance

Na závěr si ještě ujasněme, že byť je za BOZP odpovědný zaměstnavatel, povinnosti související s BOZP ukládá zákon i zaměstnancům. Ti jsou povinni dbát dle svých možností o vlastní bezpečnost a zdraví, jakož i zdraví a bezpečnost ostatních osob. Musí se účastnit předepsaných školení BOZP, dodržovat příslušné předpisy a nařízení, oznamovat závady na pracovišti, nahlašovat pracovní úrazy, dodržovat stanovené postupy, nekonzumovat alkoholické nápoje a jiné návykové látky atd. Pokud zaměstnanec tyto povinnosti poruší, jedná se o hrubé porušení pracovních povinností.

BOZP se tak týká každého jednotlivce zapojeného do pracovního procesu a rozhodně nesmí být podceňována.