Nejrůznější alergie, tedy přehnané reakce imunitního systému člověka na určité látky, postihují stále více lidí, a to platí i přesto, že léky pro alergiky jsou stále kvalitnější a existuje i mnoho způsobů, jak zlepšit alergikům jejich životní prostředí. To platí nejen o alergenech přímo v domácnostech, jako jsou prach, roztoči, plísně apod., ale také u alergie na pyl.
Obecně platí, že alergikem je člověk, jehož tělo reaguje na zcela běžnou látku nepřiměřeným způsobem. Znamená to, že zatímco u jiných lidí se při kontaktu s takovou látkou nestane vůbec nic, u alergika se dostaví alergická reakce, která se projevuje různými symptomy.
Imunitní systém vlastně bojuje s nebezpečím, které neexistuje. Chová se, jako by pylové alergeny byly něčím, co je pro organismus vysoce nebezpečné. Proto se během alergické reakce uvolňuje do krve alergika hormon histamin, který následně způsobuje zánětlivou reakci projevující se konkrétními alergickými příznaky.
U pylové alergie jsou alergeny právě nejrůznější pylová zrnka, přičemž většina lidí je alergická jen na specifický druh pylu, ale najdou se i jedinci, kterým vadí v podstatě jakýkoli pyl a jejich pylová sezóna tak trvá deset z dvanácti měsíců roku.
Nejobvyklejší pylové alergeny jsou pyly stromů a keřů během jara, pyly travin a obilovin během léta a pyly různých bylin a plevelů během podzimních měsíců. Konkrétní sezónu ale může ovlivňovat i nadmořská výška.
Existence pylu je zásadní podmínkou pro rozmnožování rostlin pohlavní cestou. K tomu je u části rostlin velmi podstatná také činnost hmyzu, zejména včel. Pyl je rovněž zdrojem pro vznik včelích produktů, jako je med, propolis a včelí mateří kašička.
Pyl se skládá z pylových zrnek, což jsou vlastně samčí pohlavní buňky všech semenných rostlin. Velikost pylových zrn je velmi rozdílná, pohybuje se od 2 do 250 mikrometrů, tvar pylového zrnka se liší podle typu opylení. Barva pylových zrnek je nejčastěji nažloutlá.
Pyl se vytváří v prašníku, což je součást květních tyčinek. Existují dva základní druhy pylu, a to entomofilní pyl, který potřebuje pro přenos hmyz, a anemofilní pyl, který je přenášen větrem. Pro alergiky jsou problematická zejména pylová zrna přenášená větrem, která jsou menší a lehčí, a tak snáze pronikají do organismu.
Pyly přenášené hmyzem mají zrnka větší a těžší, ale i ta mohou být pro alergika problémem, i když v mnohem menší míře. Množství pylu v ovzduší je obrovské, takže pro někdy stačí i jediná rostlina, na jejíž pylová zrnka je někdo alergický.
V době, kdy kvete příslušná rostlina, se její pylová zrna volně pohybují vzduchem, vítr je roznáší i do poměrně širokého okolí. Pokud se s nimi setká alergická osoba, mohou se jí usadit nejen na pokožce, ale může je také vdechnout, takže se mu dostanou nejen do nosu, ale i dál do dýchacího ústrojí. Často se dostanou také na sliznici očí. Všude tam, kde se pyl setká s tělem alergika, může vzniknout alergická reakce. Nejčastěji to bývá:
Jedná se o alergickou rýmu způsobenou alergeny v podobě pylových zrnek. Může se jednat o vodnatou rýmu, svědící nos i velmi nepříjemné a těžko ovladatelné kýchání. U někoho dochází také k otoku nosní sliznice, případně až k pocitu ucpaného nosu obdobně jako u klasické rýmy.
Senná rýma obvykle trvá jen po dobu, kdy je ve vzduchu pyl daného alergenu, ale může přejít i v rýmu chronickou. Někdy je alergik zároveň citlivý na sezónní pyl i celoroční alergeny v podobě srsti domácích mazlíčků, roztoče, prach (více o alergii na prach) apod.
Astma je chronické zúžení průdušek a alergie může být jedním z jeho spouštěčů. Projevuje se dušností, kašlem, tlakem na hrudi i pískotem při nádechu. Dalšími dýchacími problémy může být například vykašlávání hustého hlenu, nemožnost se nadechnout apod.
Mezi časté projevy pylové alergie patří také slzení, svědění a pálení očí, případně až zánět spojivek. Dále mohou také otékat oční víčka, případně může být opuchlé i celé oční okolí.
Alergie se může projevit podobně jako nachlazení, například podrážděním v krku nebo v uších, případně bolestí hlavy, únavou či dokonce ospalostí.
U některých alergiků se alergie projevuje na kůži. Může se objevit svědivá vyrážka, zarudnutí, případně vzniknout i ekzém.
Abyste zjistili, na co přesně jste alergičtí, je třeba navštívit alergologa a nechat se otestovat. Bohužel, alergie se může dostavit i ve vyšším věku. Někdy se určitá látka stane alergenem třeba v padesáti letech, přesto, že do té doby dané osobě nijak nevadila.
I proto mnoho dospělých s návštěvou alergologa váhá, protože se domnívají, že jejich alergické příznaky jsou důsledkem nachlazení. Platí, že pokud se symptomy opakují každý rok ve stejném období, s největší pravděpodobností nebude na vině nachlazení, ale pylová alergie.
Základním opatřením, jak uchránit alergika před pylovou alergií, je omezit jeho kontakt s alergeny. Například u alergie na trávy je důležité nenechat trávy vykvést, ale trávník je nutné pravidelně sekat, aby se alergie neměla šanci projevit naplno. Alergie na seno zase vyžaduje, aby se posekaná tráva nikdy nesušila, ale by se odstranila buď do kompostéru, kontejneru na bioodpad, případně odvezla do sběrného dvora. Pokud samostatný kontejner na bioodpad ještě nemáte, určitě si ho pořiďte. Je důležité, aby byl odpad s alergeny umístěn zvlášť a aby s ním alergik nepřišel vůbec do styku. Každopádně by se pobyt alergika venku v období, kdy kvete jeho alergen, měl snížit na minimum. Další možností je také zvážit, zda je lepší mít na zahradě přírodní nebo umělý trávník.
V současnosti nabízené umělé trávníky jsou od přírodních skoro k nerozeznání. U silných alergiků mohou být optimálním řešením, jak mít u domu příjemnou zahradu, a přitom se vyhnout pylovým alergenům. Samozřejmě se tím nevyhnete pylům ze sousedovy zahrady. Nicméně je třeba, aby vám traviny, na které jste alergičtí, nerostly přímo pod oknem.
Díky snadné údržbě, k níž postačí jen voda, případně koště, se vyhnete i dalšímu nepříjemnému alergenu, kterého je všude plno, a to prachu.
Při výběru umělého trávníku se dívejte na jeho materiál, protože např. polypropylenové umělé trávníky se mohou vlivem vysokých teplot příliš zahřívat a následně i deformovat.
Správný výběr rostlin
Možná máte na zahradě lískový keř, který vám dává každoročně skvělé oříšky, ale pokud je na pyl lísky (nebo jiné dřeviny) někdo u vás doma alergický, je vhodnější se takové rostliny vzdát. Vždy je lepší, pokud se alergik danému alergenu vůbec nevystaví, a to i v případě, že má předepsána lékařem antihistaminika, tedy léky na alergii. Pozor, alergii mohou způsobit i některé bytové rostliny.
I přes všechna možná opatření na vaší zahradě musíte co nejvíce chránit svůj domov před pronikáním pylu dovnitř, a hlavně chraňte alergickou osobu před pylovými zrnky. K tomu může sloužit například:
Aby se dalo i v pylové sezóně bez problémů větrat, je možné do oken nainstalovat speciální sítě proti pylu a prachu. Větrat je ale i tak vhodné buď v noci, kdy je množství pylu v ovzduší nejmenší, nebo po dešti, kdy je vzduch od pylových zrn vyčištěný.
Pylová zrnka si můžete přinést domů i na oblečení a obuvi. Proto je vhodné si oblečení používané venku odložit hned v předsíni a doma chodit v domácím oděvu. Přezouvání je samozřejmostí.
Pro úklid používejte vysavač s pylovým HEPA filtrem a pravidelně utírejte prach, v němž se pyl může usazovat, ideálně vlhkým hadříkem. Úklidu by se v domácnosti alergika měla věnovat zvýšená pozornost celoročně. Během pylové sezóny také není vhodné sušit prádlo venku, protože byste mohli pyl přinést až do bytu.
Pro ochranu alergické osoby se doporučuje používat sluneční brýle a šátek či jinou pokrývku hlavy. Dobrou ochranou je také respirátor, případně alespoň rouška. Pokud jezdí často autem, mělo by být vybaveno pylovými filtry. Také vzduch v domácnosti můžete vylepšit pomocí čističky vzduchu.
Svůj program by měl alergik přizpůsobit aktuální pylové situaci, kterou si můžete ověřit na speciálních webových stránkách, například na webu Českého hydrometeorologického ústavu. Základní pylovou situaci popisuje také podrobná předpověď počasí v televizi.
Naprostou samozřejmostí je pak dodržovat všechny lékařem nařízené léčebné postupy a užívat předepsané a volné léky na alergii. Opatření pro omezení výskytu pylu v blízkosti alergika jsou důležitá, ale skutečnou úlevu přináší primárně antihistaminika.