Jak se zbavit strachu ze tmy

Ale strach ze tmy není ještě patologický problém. S fóbiemi se dá bojovat a platí to i o úzkostech spojených s tmavými místy a noční dobou. 

Fóbie spojené s tmou a nocí

Pokud jde o fóbie spojené s tmou, můžete se setkat hned s několika pojmy: 

Nyktofobie 

Jinak se může označovat také jako nyctofobie nebo noctifobie. Jedná se o chorobný strach z noční tmy nebo tmy vůbec.

Achluofobie

Dříve byl používán spíše termín achluofobie, což znamená strach ze tmy. Jedinec prožívá velmi silný a nekontrolovatelný strach, pokud se octne v nějakém tmavém prostoru a nevidí své okolí. 

Hypnofobie

Další související pojem. Představuje strach z usnutí. Často se vyskytuje u lidí, kteří zažili během spánku něco nepříjemného či ohrožujícího. Může se to projevit třeba u dětí, které viděli nějaký horor a jejich fantazie pracuje na plné obrátky každý večer.

Příčiny fóbií spojených s tmou

Obvykle nejde o jeden typ příčin, ale kombinaci hned několika různých faktorů. Může jít o nějaké trauma z minulosti, například dopravní či jinou nehodu, která se stala ve tmě, přepadení nebo jiný kriminální čin, který proběhl večer nebo v noci. Někteří lidé mají ke vzniku takových fóbií dokonce genetické dispozice. 

Strach ze tmy se ale můžeme dokonce i sami naučit, například, když strachem ze tmy trpí někdo z našich blízkých, případně někdo, s kým se pravidelně stýkáme. Přispět k tomu může i pobyt na místě s nedostatečným nebo žádným osvětlením. Větší sklony ke vzniku fobie ze tmy mohou mít také osoby, které už mají nějaké jiné psychické problémy, například trpí depresemi, jinými typy úzkostných poruch, případně jsou vystaveny dlouhodobému stresu apod. 

Typicky dětský problém

Naprostá většina strachů spojených s tmou se projevuje u dětí do věku čtyř let. Jak dítě roste, strach obvykle sám vymizí, ale pokud ne, není dobré takový problém podceňovat. Je třeba vyhledat odbornou pomoc a dítěti s jeho úzkostí pomoci. U dospělých se jedná o problém vždy, protože by měli zvládat i trochu diskomfortu, včetně nedostatku světla. 

Projevy fóbie

Společné pro tyto fóbie je pocit úzkosti, který se může projevovat potem, sklonem k nevolnosti, případně závratěmi. Dostavit se může také zrychlený srdeční tep, bolest na hrudi, třes nebo neschopnost se dostatečně nadechnout. Postižené dítě nebo i dospělý se může cítit ohroženě, případně zranitelně vždy, když kolem sebe nemají dostatek světla. Mohou mít obavy, že na ně něco či někdo ze tmy vyskočí. U dětí může strach ze tmy vést až k nočnímu pomočování. 

U postižených osob může být dalším projevem také nedostatek kvalitního spánku, únava a pocit, že si nemohou kvalitně odpočinout. Velký problém mohou mít nejen ve špatně osvětleném prostoru, ale z hlediska spánkové hygieny jim může vadit i přesun mimo domov, například během dovolené.

Ne vždy je třeba hned hledat psychiatra

Po tmě se alespoň trochu bojí naprostá většina lidí. Je to dáno nejistotou, že do něčeho narazí, na něco nebezpečného šlápnou nebo se s někým střetnou. Strach je něčím zcela přirozeným. Jde vlastně o reakci těla na zkušenosti, které od dětství získáváme. Jedná se o jakýsi semafor, který nám dává výstrahu, abychom se nezranili nebo nepřišli k nějaké jiné újmy. 

Problémem ale je, když se strach začne projevovat i ve chvíli, kdy vám žádné nebezpečí nehrozí. Je to stejné, jako kdyby na zmíněném semaforu svítila permanentně jen červená. Takový strach už lze označit jako patologický a může vést ke vzniku určitého typu fóbie.

Pokud se ale bojíte jen běžně, třeba když jdete do sklepa nabrat brambory a nefunguje světlo, nebo když se večer vracíte neosvětleným parkem z kina, je to zcela normální a přirozené. Nemusíte se obávat, ani hledat psychickou pomoc. Stačí si vzít do sklepa pro jistotu baterku a místo přes park jít po osvětlené ulici. V případě nezvladatelného strachu ze tmy je vhodné se objednat k lékaři. 

Mezi příznaky může patřit strach ze tmy i doma na bezpečném místě a to opakovaně a do té míry, že psychické rozpoložení komplikuje a oddaluje usínání. Projevit se může i nutností mít poblíž rozsvícený zdroj světla či vyhýbání se tmě (např. se nepůjdu v noci napít či na záchod, protože bych musel jít do tmy mimo pokoj).

Jak se zbavit strachu ze tmy

S nočními obavami i úzkostmi se dá bojovat různými způsoby. Pomoc se bude samozřejmě lišit podle hloubky problému a taky podle věku fóbií postižené osoby. 

Jak překonat dětský strach ze tmy

Strach ze tmy u dětí většinou zmizí sám, ale dětem můžeme pomoci vhodným prostředím pro usínání. Dětský pokoj by měl být jejich oázou, kde se děti cítí bezpečně. Čím jsou větší, tím víc je nechte spolurozhodovat o tom, jak bude místnost vypadat. 

Strach ze tmy je spojený se strachem z neznámého a neočekávaného. S tím, jak nás tma připravuje o schopnost dobře vidět, začínají pracovat další smysly i naše vlastní fantazie. V zásadě se snažíme podvědomě odhalit domnělou hrozbu, která se ve tmě skrývá.

V rámci dětského pokoje tak může být lepší se vyhnout velkým a uzavřeným skříním a preferovat otevřené police. Podobně může být lepší volit postele se zabudovaným úložným prostorem před těmi, které mají volný prostor mezi podlahou a postelí. Jednoduše řečeno, je třeba, aby pokoj nenabízel žádná místa, kde by se mohl kdokoliv potenciálně schovat.

Důležité je i vhodné osvětlení, včetně lampičky přímo u postele, případně i nočního osvětlení pro zahnání obav. Zde je lepší preferovat spíše tlumené světlo zabarvené do oranžova či červena, protože modré světlo má nepříznivý vliv na vyplavování melatoninu. Může tak dávat smysl např. zaclonit okna před ostrým bílým pouličním osvětlením látkovým závěsem s oblíbeným motivem, ale v místnosti nechat svítit malou lampičku s teplejší barvou světla.

Pokud máte u pokoje prosklené dveře, kterými je v noci „vidět do tmy“, tak i ty může být vhodné nahradit takovými, které jsou z celistvé desky. Věnujte dětem dostatek pozornosti, jejich obavy neshazujte ani nerelativizujte. Ptejte se, čeho se bojí v místnosti a snažte se jim vybavením pokoje vyjít vstříc.

Řešením je respekt, nikoli snaha donutit děti se cítit provinile, že se něčeho bojí. Klidně společně prohlédněte pokoj, abyste dítěti dokázali, že ani pod postelí, ani ve skříni žádné strašidlo není. Ale nesnažte se dítěti vsugerovat, že jeho strach souvisí nějak s jeho chováním, že hodné děti se nemají čeho bát. Tím mu nepomůžete. Budujte dětem láskyplný domov a případné rodinné spory řešte tak, aby nebyly důvodem dětských úzkostí.

Na co si dát pozor

Do dětského pokoje se nehodí televize a vůbec už ne bez rodičovské kontroly. Pozor i na počítače a mobily, i na nich mohou děti sledovat třeba horory mnohem dřív, než by odpovídalo jejich věku. Následkem může být právě noční strach u dětí. A někdy nemusí jít ani o horory nebo násilné filmy, traumatizujícím zážitkem pro dítě mohou být klidně i zprávy. 

Agresivně může na dítě působit také rychlý střih v animovaných filmech a některá hudba. Pozor také na knihy, zejména ilustrované. Některé pohádkové knihy si s horory moc nezadají. Dětská fantazie obrázky z knih umí zhmotnit do nočních běsů. 

Spánek dětí by měl mít svá pravidla, která budete dodržovat, ať už jde o čas, kdy chodí dítě spát, oblíbené plyšáky, či polštářky pro usínání, rodinné rituály, což může být pusa na dobrou noc, čtení pohádek nebo povídání o uplynulém dnu. 

Domluvte se na vhodném osvětlení, třeba na noční lampičce, nebo snadno dostupném světle, které si dítě může samo kdykoli rozsvítit. Když nic nepomáhá, vyhledejte odbornou moc. Začněte u pediatra, případně psychologa. Čekací lhůty na dětského psychiatra jsou však velmi dlouhé.

Jak řešit strach ze tmy u dospělých 

Rady, jak překonat strach ze tmy, někdy potřebují ale i dospělí. Jak jim pomoci? Také u dospělých bychom strach ze tmy měli brát se vší vážností. Dělat si z něčí úzkosti legraci není dobré řešení. Postiženého člověka to zažene do izolace. Svých obav se nezbaví, jen nám o nich přestane říkat.

Vhodné prostředí může pomoci i u dospělých. Opět je vhodné pátrat po příčině či faktorech zhoršujících strach. Zkuste společně identifikovat, co v místnosti či domě je znepokojuje a co by se tak dalo zlepšit. Pokud je strach spojený s tím, že někdo se do domu může vloupat, pak dává smysl zabezpečit dveře i okna. Také výpadek proudu např. při bouřce může být pro citlivé osoby velmi nepříjemný. Zkontrolujte si proto, že nemáte zbytečně citlivé jističe a pro případ delšího výpadku proudu si pořiďte generátor. 

Pro spánek jsou důležité barvy a vybavení v ložnici, osvětlení, větrání a také spánková hygiena. Usínání bez modrého světla, tedy počítače, televize a mobilu, by mělo být samozřejmé. Důležitá je také úprava životního stylu, tedy vhodná strava zejména večer, dostatek pohybu a alkohol jen s rozumem. 

Když to nepomůže a strach ze tmy komplikuje dospělému osobní i pracovní život, je na čase vyhledat terapeuta. Vhodná je např. kognitivně behaviorální terapie. Používá se například metoda, kdy je pacient postupně a kontrolovaně konfrontován se svým strachem po malých dávkách. Změnit lze i celkové chování osoby, aby se v něm neopakovaly negativní vzorce, které k projevům úzkosti přispívají. Obojí ale potřebuje kvalitního terapeuta a velké množství času. 

Řešením mohou být také relaxační metody, například hluboké dýchání, jóga apod., které pomáhají čelit strachu a negativním podnětům. Někdy ale lékaři doporučují i medikamenty, například antidepresiva a léky na tlumení úzkostných stavů. Léky by si ale nikdy pacienti neměli shánět někde na internetu bez doporučení lékaře. Nevhodná medikace by jejich stav mohla naopak ještě zhoršit.