Co je syndrom nemocných budov a jak ho řešit

V některých případech ale mohou být vážnější nebo dokonce život ohrožující. Vyskytuje se především ve veřejných budovách, jako jsou univerzity, nemocnice a úřady, může však být i v obytných domech, které nemají kvalitní ventilační nebo rekuperační systém nebo se nacházejí v blízkosti průmyslových komplexů. Nejčastější příčinou syndromu je nevhodné větrání, topení nebo klimatizace – bez spráného proudění vzduchu se v interiéru zvyšuje vlhkost, hromadí se chemikálie a znečišťující látky, například i ze stavebních materiálů, což vede ke zdravotním problémům osob, které jsou těmto podmínkám vystaveny.

Může se vyskytovat i v dopravních prostředcích, zejména ve veřejné dopravě, kde má člověk často malý vliv na vnitřní mikroklima. Existuje více možných příčin SBS. Dobrou zprávou je, že existuje také více způsobů, jak jej řešit.

Stav v Česku a kde se SBS objevuje nejčastěji

Vliv nezdravých budov začali odborníci pozorovat v 70. letech minulého století. Pravděpodobně souvisí s tehdejším rapidním nárůstem velkých kancelářských a obchodních budov. V roce 1983 zavedla Světová zdravotnická organizace pojem Sick Building Syndrome – syndrom nemocné/nezdravé budovy. Tehdy uváděla, že jím trpí zhruba 30 % obyvatel vyspělých zemí, v roce 2002 však průzkumy ukázaly, že počet mezitím vzrostl už na 60 %.

I v České republice se v poslední době objevuje stále častěji, podle statistik Státního fondu životního prostředí postihuje dokonce tři čtvrtiny škol, kanceláří, pečovatelských domů, zdravotnických zařízení, obchodních center a podobných budov.

Symptomy syndromu nemocných budov

Syndrom nemocných budov se může projevit jako řada fyzických a psychických potíží u osob žijících a pracujících v postižené oblasti. Mezi časté příznaky syndromu nemocných budov patří bolesti hlavy, kloubů, závratě, nepohodlí a podrážděnost, bolesti nebo sucho v krku, podráždění očí, suché oči, kašel, nevolnost a únava. Mezi dlouhodobější problémy mohou patřit potíže se soustředěním, snížená produktivita, ale také vznik alergií, astmatické záchvaty, deprese a nespavost.

Studie navíc naznačují, že případy onemocnění dýchacích cest mohou být vyvolány nebo zhoršeny dlouhodobým vystavením kontaminovanému vzduchu v těchto budovách. Proto je důležité, aby osoby žijící, studující nebo pracující v prostředí, jež by mohlo patřit mezi nemocné budovy, věnovaly pozornost svým reakcím a předešly tak závažným zdravotním problémům s tímto syndromem spojeným.

V některých případech ale mohou být následkem dlouhodobé expozice SBS i vážné zdravotní problémy, včetně astmatických záchvatů a infekcí dýchacích cest. Lékaři zřídkakdy diagnostikují SBS, spíše poukazují na změnu životního stylu. Je proto důležité přijmout opatření k prevenci SBS, a to jak v domácnostech, tak ve všech typech budov, které lidé často využívají. 

Příčiny vzniku SBS a faktory, které ho ovlivňují

Existuje mnoho faktorů, které mohou přivodit syndrom nezdravých budov:

• Vlhkost a růst plísní – kvůli nedostatečnému větrání, špatně provedenému zateplení, rekonstrukci domu.
• Nedostatečná ventilace – nedostatek čerstvého vzduchu, vadné ventilační, topné a klimatizační systémy – například ve velkých kancelářských, nemocničních nebo školních budovách.
• Znečišťující chemické látky ve vzduchu – z vnějších zdrojů (znečištěné ovzduší, prach, formaldehyd, azbest apod., jež pronikají do budovy špatně umístěnými větracími otvory) nebo z vnitřních zdrojů – například těkavé látky v barvách na nábytek, lepidlech, pesticidech, čistících prostředcích…
• Biologické nečistoty – houby, plísně, pyly (více o alergii na pyl)  – například v kobercích a nábytku, ale i bakterie a viry ve vzduchu.
• Počasí – přílišné horko nebo chladno může urychlit uvolňování škodlivých látek.
• Elektromagnetické záření – vystavení záření mnoha přístrojů v kancelářích, školách apod.
• Špatné osvětlení, akustika, hluk – například dlouhodobé vystavení nízkofrekvenčnímu šumu může vést k poruchám sluchu, bolestem hlavy a zvýšení krevního tlaku.
• Individuální faktory – lidé pracující na nižších administrativních pozicích, ženy všeobecně a lidé s alergiemi a dýchacími problémy mají statisticky větší náchylnost k SBS.

Všechny tyto vlivy komplikují základní účel každého prostoru – aby byl pohodlným, bezpečným a zdravým prostředím. Porozumění těmto příčinám nám umožňuje lépe zajistit, aby si pracovníci i návštěvníci mohli užívat čas strávený v jakékoli budově bez zdravotních problémů.

Způsoby prevence a řešení

K prevenci a řešení SBS je v první řadě klíčové zajistit dobré proudění vzduchu v budově. Pravidelně větrat, čistit filtry v klimatizaci a udržovat ventilace čisté, případně zlepšit systém větrání. Celkově je nezbytné, aby systémy větrání, topení a klimatizace (HVAC) byly funkční a v dobrém stavu. Pro zlepšení proudění vzduchu může být dobrá i změna uspořádání prostoru, nábytku nebo budovy celkově.

Větrání a regulace vlhkosti

Zvažte investici do kvalitních systémů rekuperace, které zajišťují výměnu a ohřev vzduchu, stabilní teplotu a správnou vlhkost vzduchu. Také investice do přírodních materiálů šetrných k životnímu prostředí mohou omezit zdroje kontaminace a výrazně zlepšit kvalitu vnitřního ovzduší.

Zlepšená regulace vlhkosti je označována za jednu z nejúčinnějších strategií pro snížení příznaků syndromu nemocných budov. Při optimalizaci úrovně vlhkosti je však důležité splnit určitá kritéria, příliš vysoká vlhkost může způsobit kondenzaci, růst plísní a hub a vážné zdravotní problémy, jako jsou alergie, záněty a kožní onemocnění; naopak příliš nízká vlhkost vzduchu může způsobit pálení očí a nosu, škrábání v krku, kašel u dětí a sníženou imunitu. Ideální vlhkost vzduchu v místnosti je mezi 45 až 60 %.

Populární jsou investice do systémů ionizace, jakou jsou samostatné ionizátory, zvlhčovače nebo čističky vzduchu s touto funkcí, které vás zbaví problémů s bolestmi hlavy, chronickou únavou a problémy se spaním. Ionizátory vzduch nabijí zápornými ionty, které se vážou na kladně nabité škodlivé částice, a čistí jej, aby byl svěží jako v lese nebo na horách.

Úklid a čistota

Důležitý je také pravidelný úklid. SBS se často projevuje u lidí s alergiemi na prach, pyl nebo srst, proto je klíčové udržovat čistotu v prostoru, stejně jako utírání prachu či používání vysavačů nejlépe s filtry HEPA. U velkých budov je také důležitá pravidelná kontrola možných biologických znečištění (myši, hmyz apod.). Také je třeba mít se na pozoru před používáním čistících prostředků, které by mohly uvolňovat škodlivé chemikálie do vzduchu a problémy tak zhoršovat.

Důležitá je také celková údržba budovy, aby splňovala moderní standardy pro pohodlí a zdraví. Všichni zaměstnanci by měli být požádáni, aby prováděli opatření, která jsou v jejich moci – například vypínání počítačů na noc – a pomohli tak chránit před případným výskytem syndromu nezdravých budov.

Hladina hluku

Také hluku je potřeba se bránit. Překvapí vás možná, že ztráta sluchu patří k nejčastějším nemocem z povolání v Evropské unii. Pokud tedy pracujete v prostředí, kde jste mu vystaveni, zvažte možné kroky – přesunout své pracoviště dále od zdroje hluku, instalovat bariéry – protihlukové akustické desky, pěny apod., nosit při práci sluchátka, navrhnout změnu na pracovišti atd.

Užitečná zeleň

Mnozí odborníci na zdraví doporučují přinést do prostředí rostliny, jako je zelenec, pokojová lilie a anglický břečťan, které zlepšují cirkulaci vzduchu a zároveň odstraňují některé škodlivé látky z ovzduší. Těkavé látky jako toluen, formaldehyd, aceton i benzen jsou pro nás toxické, pro rostliny jsou ovšem zdrojem živin, na svých listech zachytí i částečky těžkých kovů, navíc suchý vzduch dokáží zvlhčit a v létě lehce snížit teplotu a fungovat tak jako přírodní klimatizace.

V posledních letech získává syndrom nemocných budov čím dál větší pozornost. Jedná se o soubor příznaků souvisejících s pobytem v nezdravém vnitřním prostředí. Výzkumy ukazují, že SBS může u postižených osob způsobit nepohodlí a zdravotní problémy, někdy i dlouhodobé. Je proto důležité věnovat pozornost příznakům a přijmout opatření k prevenci a omezení SBS – jak v domácnostech, tak ve veřejných prostorách, jako jsou školy, školky, nemocnice a kanceláře.

Ze studií vyplývá, že udržování dobré kvality ovzduší prostřednictvím úklidu a větrání, kontrola zdrojů kontaminace, pravidelné školení zaměstnanců a zavedení zásad na pracovišti týkajících se SBS jsou opatření, která by měla být přijata k minimalizaci výskytu syndromu. Zaměstnavatelé především by tedy měli aktivně přistupovat k údržbě kvality pracovního prostředí, aby se jejich zaměstnanci a klienti mohli cítit bezpečně a zdravě.