Kazí vám oprýskané dveře či zašlé a poškrábané zárubně vaše bydlení? Stačí trocha barvy a šikovnosti, abyste jim vdechli nový život. Vyzkoušejte náš praktický návod, jak na renovaci starých dveří krok za krokem. Poradíme také, jaké barvy na dveře a zárubně zvolit a bez jakých pomůcek se neobejdete, abyste zvládli natírání dveří a zárubní jako profesionál.
Na začátek je třeba upozornit, že ne vždy je renovace starých dveří možná. Obecně platí, že je nátěr vhodný, pokud jsou dveře a zárubně konstrukčně v pořádku, jsou pevné a bez vážného poškození – tedy např. pokud jen chcete sladit podlahu a dveře do uceleného designu. Pomůže i s lehkými škrábanci, odřeninami nebo zašlým lakem.
Naopak dveře, které jsou shnilé, zkroucené či popraskané do hloubky, nebo výrazně deformované zárubně potřebují výměnu. Týká-li se navíc takový stav vchodových dveří, zkuste rovnou zvážit výběr bezpečnostních vchodových dveří.
Kromě stavu dveří je třeba zohlednit i jejich typ a umístění. Je totiž rozdíl mezi renovací vchodových dveří a dveří interiérových, a to především kvůli požadavkům na odolnost a ochranu nátěru.
Vchodové dveře musí odolávat klimatickým podmínkám i vyšší mechanické námaze, proto vyžadují jiné typy barev a pečlivější renovaci vč. penetrace a impregnace. Interiérové dveře jsou méně exponované, staré dřevěné dveře v interiéru často stačí pouze přebrousit a přelakovat.
Barvu na zárubně a dveře je pro dosažení dobrého výsledku třeba zvolit dle materiálu a typu.
Při natírání dveří a zárubní ze dřeva lze použít bezbarvý, lazurovací nebo krycí nátěr.
Bezbarvý lak
Zachová krásu dřeva, nezakryje však nedokonalosti, proto je vhodný na povrchy bez výrazných poškození. Použít lze také jako finální vrstva pro ochranu nátěru.
Pamatujte, že při nátěru venkovních dřevěných dveří je třeba nejprve aplikovat penetrační lak, a pak impregnační.
Lazurovací lak
Podtrhne kresbu dřeva a zbarví ho do vybraného odstínu, zakryje i lehké nerovnosti a poškození. Na výběr jsou lazury tenkovrstvé (prodyšné, vhodné do interiéru) a silnovrstvé (odolnější, vhodné do exteriéru).
Pamatujte, že s každou další vrstvou lazury se lehce ztmaví původní odstín.
Akrylátové, vodou ředitelné barvy
K dostání v široké škále barev a lesklosti, rychle schnou, nezapáchají, jsou šetrné k životnímu prostředí a snadno se s nimi pracuje. Jsou odolné proti otěru, ale méně odolné proti mechanickému poškození, proto jsou vhodné spíše do interiéru.
Syntetické barvy
Velmi odolné proti povětrnostním vlivům, UV záření a mechanickému opotřebení, jsou tvrdé a mají vysokou kryvost. Dlouho schnou a více zapáchají, proto se hodí spíše do exteriéru.
Na dveře z dřevovláknitých desek lze použít stejné barvy jako na dřevo, většinou se aplikují akrylátové nebo syntetické barvy.
Jsou na nátěr náročnější. Vyžadují speciální přípravu povrchu i speciální barvy na dveře, často s adhezními vlastnostmi, příp. kvalitní základní nátěr (primer) pro zlepšení přilnavosti.
Nejlepší barva na kovové zárubně či dveře je speciální barva na kov obsahující antikorozní složky. Může to být syntetická barva na kov (do exteriéru) i vodou ředitelná barva na kov (do interiéru), jež jsou k dostání v mnoha odstínech.
I když v minulosti byly pro renovaci starých dveří často používány fermežové nátěry, dnes se od nich opouští, a to zejména kvůli dlouhé době schnutí. Vhodný není ani nitrolak, který je velmi tvrdý a praská. Na vchodové dveře jsou zcela nevhodné dvousložkové barvy, které neodolávají UV záření a rychle se drolí.
Co se týká potřebného množství barvy, záleží na velikosti dveří a zárubní, počtu vrstev a savosti podkladu. Obecně 1 litr barvy pokryje cca 8–12 m² v jedné vrstvě. Klasické dveře mají plochu zhruba 2 m² (jedna strana), vždy se ale hodí změřit rozměry dveří a spočítat skutečnou spotřebu, přičemž počítejte min. se dvěma vrstvami nátěru.
Úspěch natírání závisí kromě barvy také na pomůckách. Pro nátěr potřebujete kvalitní syntetické štětce různých velikostí (plochý štětec pro větší plochy, kulatý nebo malý plochý štětec pro detaily a rohy), molitanový nebo mikrovláknový váleček, malířskou vaničku a míchadlo na promíchání barvy.
Dále se neobejdete bez pomůcek pro:
Klíčem k úspěchu je pečlivá příprava povrchu – bez ní se může barva odlupovat a tvořit bubliny. Dodržujte proto následující kroky:
Ideální je vysadit dveře z pantů. Získáte tak lepší přístup k hranám a můžete je položit na kozy / jiný povrch. V zavěšeném stavu je práce náročnější a je třeba zakrýt panty, zámky a kliky malířskou páskou, aby se nezašpinily barvou.
Povrch dveří a zárubní důkladně očistěte od prachu, špíny a mastnoty. Použijte vodu s čističem/odmašťovačem, příp. technický benzín. Po umytí nechte povrch uschnout.
Jde o jeden z nejdůležitějších kroků, jehož cílem je odstranit starý, nesoudržný nátěr a zdrsnit povrch pro lepší přilnavost nové barvy.
Drobné praskliny, rýhy nebo díry po hřebících vyplňte vhodným tmelem. Nechte zaschnout cca 2–4 hodiny a poté tmel jemně přebruste do hladka.
Zejména u dřevěných dveří a zárubní, nebo při přechodu z tmavé barvy na světlou, je nutný základní nátěr pro zlepšení přilnavosti barvy a sjednocení savosti podkladu. U kovových materiálů je nezbytný základní antikorozní nátěr.
Před nátěrem ještě očistěte dveře od prachu a nečistot a důkladně promíchejte barvu. Ideální je nanášet dvě až tři tenké vrstvy barvy než jednu silnou. Každá vrstva totiž lépe přilne a výsledný nátěr bude odolnější a hladší.
Praktický tip: Natíráte-li dveře se skleněnou výplní, není třeba jednotlivé výplně oblepovat, stačí použít šablonu z kartonu.
Postup natírání futer je velmi podobný jako u dveří.
Ideální teplota pro nátěr je mezi 18–25 °C, vysoké teploty či vlhkost mohou ovlivnit schnutí a roztékavost barvy. Důležité je pracovat v co nejméně prašném prostředí, abyste zabránili ulpívání prachu a nečistot na schnoucí barvě.
Ať už se do nátěru dveří a zárubní pustíte v rámci zateplení starých dveří, nebo z estetických důvodů, vždy je třeba pečlivě dodržovat všechny postupy, abyste dosáhli pěkného vzhledu i dlouhé životnosti nátěru. Ta závisí na kvalitě barvy, pečlivosti přípravy, míře opotřebení a typu dveří a pohybuje se kolem 5–10 let.
Pro zachování pěkného stavu nátěru je třeba udržovat jej v čistotě (vyhněte se abrazivním čističům) a ihned zapravit drobné škrábance nebo odřeniny – zabráníte tak dalšímu, rozsáhlejšímu poškození.