Jak zabezpečit pozemek proti neoprávněnému vstupu

V některých případech by měl být přístup umožněn, někdy se však jedná dokonce o trestný čin! Druhé zmíněné situaci lze i předcházet a riziko, že někdo naruší váš soukromý prostor, je možné eliminovat vhodným zabezpečením venkovního prostoru například formou vhodného oplocení.

Neoprávněný vstup na cizí pozemek je obvykle trestný, avšak existují i určité výjimky, a proto v této oblasti panuje řada nejasností. Za jakých podmínek je tedy možný vstup na soukromý neoplocený pozemek a ve kterých případech je uložena zákonná povinnost umožnit vstup na pozemek? Není vůbec snadné se zorientovat v tom, jaká pravidla pro konkrétní situace platí.

Vstup na soukromý pozemek a zákon

Neoprávněný vstup na pozemek řeší i trestní zákoník (jedná se o § 178), podle kterého za vstup na cizí pozemek podle právní kvalifikace hrozí v nejhorším případě až 5 let vězení, což není rozhodně málo. Je tudíž třeba vždy respektovat při vstupu na cizí pozemek zákon.  

Kromě toho ale najdeme v občanském zákoníku ustanovení (konkrétně v § 127), které vymezuje umožnění přístupu na pozemek po nezbytně dlouhou dobu a v nezbytné míře. Skutečně se tudíž nejedná o jednoduchou problematiku a v případě nejasností je lepší se poradit s odborníkem nebo přímo s právníkem.

Nejčastější výjimky, kdy je možný vstup na cizí pozemek

• Vstup policie na soukromý pozemek je možný i bez souhlasu majitele, pokud se jedná o záležitosti týkající se ochrany života a zdraví, případně je důvodem zabránění závažného ohrožení bezpečnosti, stejně jako veřejného pořádku. Podobně to platí i v případě hasičů.
  
• Za určitých situací musí být umožněn vstup na soukromý pozemek rovněž energetikům, správcům vodovodů a rozvodných sítí, zeměměřičům či spojařům.
  
• Na sousední pozemek lze vstoupit, pokud je to nutné z důvodu obhospodařování přilehlé stavby nebo pozemku, ovšem pouze po nezbytnou dobu. Pochopitelně je ale třeba informovat majitele pozemku.
  
• Jestliže se na cizím pozemku nedopatřením ocitla movitá věc nebo se na něj zaběhlo zvíře, může na něj vlastník dané věci či zvířete vstoupit, ale opět pouze v nezbytné míře, přičemž nesmí na pozemku nic poškodit.
  
• Úroda, která spadne na sousední pozemek patří vlastníkovi sousedního pozemku. Soused může také šetrným způsobem odstranit přesahující větve, pokud je to nutné.
  
• Složitější je situace u přístupové cesty přes cizí pozemek, kdy záleží mimo jiné na tom, kdo tento pozemek vlastní. Jestliže neexistuje jiný přístup k nemovitosti a nedaří se dohodnout, může soud nařídit vznik tzv. nezbytné cesty.

---

Jak na zabezpečení pozemku

Pokud netoužíte po nezvaných hostech na svém soukromém pozemku, nezapomínejte dbát na řádnou prevenci. Investice do kvalitního zabezpečení se vyplatí, protože dokáže účinně zabránit mnohonásobně vyšším škodám, mnohdy navíc nejen na hmotném majetku.

Už jen přítomnost zabezpečovacích prvků může případné zloděje odradit od vstupu na cizí pozemek, kdy dají při vytipování raději přednost jinému objektu. Mimochodem, vůbec nejčastěji se zloději vloupají do objektu přes okno, špatně zabezpečený vstup nebo jiné slabé místo.

Existují dva základní způsoby zabezpečení pozemku:

1. Mechanické zabezpečení

Nejrozšířenější formou mechanického zabezpečení je oplocení rodinného domu, zahrady či jiného pozemku. V případě samotného objektu se pak jedná zejména o bezpečnostní dveře, kovové mříže a další mechanické zabezpečovací prvky, které znesnadňují vstup nezvaných hostů.

2. Elektronické zabezpečení

Elektronické zabezpečení sice přímo nezabraňuje vstupu na cizí pozemek, ale o překročení jeho hranice informuje vlastníka, případně rovnou policii. Do této kategorie patří především bezpečnostní kamery, speciální elektronická čidla detekující otevření dveří nebo oken, pohybová čidla a komplexní elektronický zabezpečovací systém.

Za vůbec nejefektivnější ochranu pozemku nebo objektu se považuje kombinace mechanického a elektronického zabezpečení.  

---

Typy oplocení pozemku

Oplocení pozemku, ať už například zahrady nebo okolí rodinného domu, je nejběžnější formou mechanického zabezpečení. Přítomnost plotu jasně vymezuje soukromý pozemek a zároveň eliminuje riziko, že na něj někdo nezákonně vnikne. Charakter a dostatečná výška oplocení mohou navíc zajistit dostatek soukromí.

V současnosti existuje celá řada druhů oplocení, které se od sebe liší hlavně použitým materiálem a vlastnostmi.

1.     Kovové oplocení

Používá se nejčastěji okolo domu, protože působí velice vkusně. Je třeba počítat s vyššími pořizovacími náklady, na druhou stranu se pyšní dlouhou životností a snadnou údržbou. Účinně zamezuje nežádoucímu vstupu na soukromý pozemek. Jistou nevýhodou je skutečnost, že je skrze kovaný plot vidět.

2.     Betonové oplocení

Betonové ploty skýtají kvalitní mechanické zabezpečení a ochranu soukromí. Často navíc dokážou efektivně potlačovat hluk z ulice. Mají opravdu dlouhou životnost (v desítkách let) a nevyžadují pravidelnou údržbu. Oblíbené jsou zejména ty, které imitují vzhled přírodního kamene.

3.     Dřevěné oplocení

Dřevo je přírodní a ekologický materiál, který se používá tradičně především k oplocení zahrad. Nejvíce se hodí do venkovských oblastí, je však třeba počítat s náročnější údržbou a poněkud nižší životností. Záleží pochopitelně i na použitém druhu dřeva, nejdražší jsou luxusní exotické dřeviny.

4.     Plastové oplocení

Plastové oplocení existuje v široké škále provedení, obvykle skrze ně není vidět, což zajišťuje dostatek soukromý. Je poměrně cenově dostupné, snadno se udržuje, ale z hlediska estetiky není hodnoceno příliš vysoko.

5.     Drátěné oplocení

Používá se především k oplocení zahrad nebo rozsáhlejších pozemků, protože je cenově dostupné a jeho montáž je rychlá. Drátěné opocení lze ale snadno překonat, pletivo rovněž neposkytuje žádnou ochranu soukromí.

6.     Zděné oplocení

Zděné oplocení je oblíbené pro ohraničení pozemku okolo rodinného domu. Je pro ně charakteristická dlouhá životnost a snadná údržba. Protože jsou bytelné, představují mechanickou ochranu proti vstupu nezvaných návštěvníků. Často se kombinuje s kovem nebo jiným materiálem.

---

Stavební zákon a oplocení

Mnoho lidí tápe, zda je třeba v případě oplocení pozemku povolení. Obvykle se jedná o tzv. drobnou stavbu, na kterou stavební povolení není třeba, pokud jsou dodrženy následující podmínky:

• výška plotu nepřesahuje 2 metry
• pozemek leží mimo památkově chráněné území či památkovou zónu
• pozemek se nachází mimo zastavěné území
• pozemek nepřiléhá k veřejné komunikaci nebo chodníku
• stavba oplocení nevyžaduje zásah do země, resp. terénní úpravy
• Není bez zajímavosti, že oplocení pozemku mezi sousedy není zákonem vyžadováno. V některých případech ale může soud uložit povinnost zbudovat oplocení zahrady či jiného pozemku. Jedná se zejména o ty situace, kdy je třeba zamezit nežádoucímu vstupu domácích zvířat na sousední pozemek.