Jak se zachovat v krizové situaci?

A pak známe takové krizové situace, které jsou definovány zákonem a znamenají všeobecné ohrožení pro větší skupiny obyvatelstva. Jaké jsou jejich druhy? A jak se mám v případné krizi zachovat? To je nepochybně otázka, kterou si klade spousta lidí.

Definice krizové situace

Podle § 2 písm. b) zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému, se mimořádnou událostí rozumí škodlivé působení sil a jevů vyvolaných činností člověka, přírodními vlivy, a také havárie, které ohrožují život, zdraví, majetek nebo životní prostředí a vyžadují provedení záchranných a likvidačních prací.

Podle § 2 písm. b) zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení, se krizovou situací rozumí mimořádná událost podle zákona o integrovaném záchranném systému, narušení kritické infrastruktury nebo jiné nebezpečí, při nichž je vyhlášen stav nebezpečí, nouzový stav nebo stav ohrožení státu.

Tolik nám říkají zákony. Ve srozumitelnějším jazyku to pro nás, obyčejné lidi, znamená, že jde o situaci, při níž je normální život společnosti narušen či významně ohrožen. Důvodů jejího vzniku může být mnoho. Živelní pohromy, havárie v chemických a jiných továrnách, rozsáhlý výpadek elektřiny, výpadek vody, teroristický útok. A to je jen pár z možných příčin, které nás kdykoli můžou uvrhnout do krizového stavu.

Zásady správného chování v krizových situacích

Univerzální návod neexistuje. Dost záleží na tom, co se konkrétně stalo. Jinak se budu chovat při blackoutu a jinak zase při povodni. Tady je seznam kroků, které byste se ale vždy měli snažit dodržovat.

Nejdůležitějším, ale zároveň i nejjednodušším pravidlem je za každou cenu zachovat klid a rozvahu. Panika nikomu nepomůže.

• Pokud jste se stali svědkem havárie, dopravní nebo jiné nehody a zdraví či životy lidí jsou v ohrožení, okamžitě tuto skutečnost oznamte na číslo 112 nebo přímo na číslo záchranné složky, kterou potřebujete ( 150 – hasičský záchranný sbor, 155 – zdravotnická záchranná služba, 158 – policie ČR).
  
• Pokud se rozezněly sirény, je třeba nejprve rozlišit, o jaký signál jde. V tom nejhorším případě vyhledejte úkryt v nejbližší budově. Snažte se zjistit, co se stalo, pusťte televizi nebo rádio. Tam se dozvíte víc informací o tom, jak máte postupovat dál.
  
• Pokud přístup k televizi ani rádiu nemáte a neznáte tedy konkrétní nebezpečí, nemůžete znát ani způsob správné reakce. V žádném případě neopouštějte váš úkryt. Zavřete dveře, utěsněte okna, vypněte klimatizaci.
  
• Jestliže můžete opustit ohrožený prostor, neprodleně tak učiňte. Nezdržujte se v místě ohroženém například povodní nebo výbuchem.
  
• Může se stát, že po určitém čase stráveném v úkrytu bude vyhlášena evakuace obyvatel z postižených míst. Pokud k tomu opravdu dojde, řiďte se pokyny místního obecního úřadu. Předem si připravte evakuační zavazadlo a prostor opusťte v stanoveném čase a po trasách k tomu určených.
  
• Vždy se snažte pomáhat těm, kteří to potřebují. Svým blízkým a lidem ve vašem okolí poskytněte první pomoc tak, jak to umíte. Při takové činnosti ale také vždy dbejte na vlastní bezpečnost a nepouštějte se do akcí, které nemůžete zvládnout.
  
• Na závěr pár obecných zásad, které je potřeba dodržovat za všech okolností – informace se snažte získávat jen z oficiálních zdrojů jako je televize nebo rádio, nikdy nešiřte poplašné a neověřené zprávy, varujte ostatní osoby v bezprostředním okolí, zbytečně netelefonujte, nepodceňujte možné nebezpečí, pomáhejte lidem okolo (hlavně starým a nemohoucím lidem), vždy dbejte na zdraví a život, záchrana majetku je až na druhém místě. Za všech okolností respektujte pokyny záchranných složek.

Pokud tento manuál dodržíte, účinně tím snížíte rozsah a následky krizové situace.

Příklady krizové situace

Pro lepší ilustraci si uvedeme dva příklady krizových situací a následných nezbytných kroků.

V bytovém domě hoří. Co můžu dělat proti požáru v bytě?

• Neprodleně oznámím požár na číslo 112 nebo 150.
• Pokud je to v mých silách, pokusím se požár uhasit.
• Pokud zjistím, že oheň je nad moje síly, opustím místnost, kde hoří, a zavřu za sebou dveře. Zpomalím tím šíření požáru.
• Snažím se hlasitě volat na celý bytový dům, abych upozornil ostatní lidi a oni mohli začít budovu opouštět.
• Panelové domy nebývají vybaveny evakuačním výtahem. Snažím se proto uniknout po schodišti, nikoli výtahem.
• Nemůžu-li kvůli rozsahu požáru opustit byt a mám odříznutou cestu, zavřu se v jiné místnosti s oknem a utěsním dveře u podlahy vlhkým hadrem či ručníkem.
• Z otevřeného okna hlasitě volám o pomoc a snažím se upoutat pozornost něčím dobře viditelným (například prostěradlem).

Stejně jako v jiných případech i při požáru platí, že nejlepším způsobem jak mu zamezit je jeho prevence. Proto je dobré vědět, kde se nachází hasicí přístroje a zda váš dům disponuje požárním hlásičem. Dalším důležitým faktorem jsou protipožární dveře.

Krizová situace ale vždy nemusí být tak velkého rozsahu. Člověk se do ní může dostat i v případě, že je například ohrožen jeho majetek.

Krádež. Ta dokáže uvrhnout do krize rychle. Jak budu postupovat?

• Nikdy nevstupuju do prostor, které byly narušeny. Okamžitě kontaktuju policii.
• Nebudu hýbat žádnými předměty, ničeho se nedotýkám.
• Až po ohledání místa činu policií můžu vstoupit dovnitř a zjistím, co bylo ukradeno a poškozeno.
• Poskytnu soupis ukradených věcí policii.

Zde opět platí, že prevence je nejlepší způsob, jak krádeži zamezit. Proto byste svojí domácnost měli mít pojištěnou a svůj dům důkladně zabezpečený.

Z uvedených příkladů vyplývá, že nejvhodnějším způsobem zvládání různých zátěžových situací je vědomá volba určité strategie a následných kroků. Proto je za všech okolností nutné zachovat chladnou hlavu, ať už jde o sesuv půdy, výše popsanou krádež nebo o havárii v jaderné elektrárně. Pokud zpanikaříte, nikdy nebudete reagovat správně.

Zdroje:
Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů. In: Sbírka zákonů. 28. 6. 2000. ISSN 1211-1244.
Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon). In: Sbírka zákonů. 28. 6. 2000. ISSN 1211-1244.